BEZ NADPISU

Bez nadpisu.

Když jsme nastoupili na domov mládeže, přivítala nás naše paní vychovatelka Eva Budská a pár členů domova mládeže. Po velice krátké době nás mezi sebe všichni přijali. Na začátku jsme si mysleli, že bude velmi těžké se tady usadit. Ale chování ostatních nám to velice usnadnilo. Život na domově mládeže se liší od ostatních internátů tím, že je nás tu méně než jsme původně čekali. Menší počet ubytovaných přispívá k tomu, abychom se více sblížili. Snažíme se všichni spolu dobře vycházet. Občas nám kazí plány bodování pokojů a uklízení areálu, ale pokaždé se s tím smížříme a uděláme zadanou práci.

Velice nás překvapil letošní (dnes už vlastně loňský) opožděný Miukuláš, Čert a Anděl. Někteří z nás málem zkončili v „horoucím pekle“. Abychom si vynahradili opožděného Mikuláše, „museli“ jsme slavit Vánoce o něco dřívěji. Abychom si náš večer o něco zpestřili, napekli jsme si cukroví a udělali pár chlebíčků s domácím bramborovým salátem. Recept: paní Řimsová. Byl to velice příjemný večer a doufáme, že se to v příštím roce povede uskutečnit znovu.

Věříme, že se nám takto dobře bude žít i nadále.

Loučí se

Lucka a Míša, 1.B